Poznej sám sebe
Lidský život je mimořádně nepřehledný fenomén: vztahy příčin a jejich zákonitých následků se v něm ztrácejí mezi nespočetným množstvím faktorů, které působí souběžně s ostatními, s různým časovým odstupem a odlišně v závislosti na konkrétních podmínkách a jsou provázeny protichůdnými teoriemi, návody a doporučeními. Zpravidla si proto neuvědomujeme, čím vším podstatně ovlivňujeme jeho průběh.
Pokud se ohlížíme do vlastní minulosti, mohli jsme si všimnout, že to, jak se nám vede, vždy úzce souvisí s určitými událostmi, okolnostmi nebo jednáním. Nicméně vzhledem k tomu, že pozitivní nemusí vést ke spokojenosti a negativní neznamená automaticky ztrátu dobré nálady a věcného, aktivního a pozitivního přístupu, se jako ještě důležitější ukazuje jejich vzájemný poměr.
Zapracování na jeho příznivějším vyvážení není žádoucí jen při uvíznutí v bezvýchodných, disfunkčních stavech (chronická únava, syndrom vyhoření, deprese, závažné onemocnění apod.), kdy je naše posílení nezbytné k tomu, abychom se z nich dokázali dostat. Kdo by i v těch nejlepších letech opomíjel kvanta nashromážděných znalostí a dobrovolně si ukrajoval z trvání příjemného rozpoložení, intenzity vjemů, vnitřního klidu, atraktivity, produktivity i fyzické vytrvalosti?
A přesto právě to většina z nás dělá. Několikrát denně jíme jídla, která našemu druhu prokazatelně nesvědčí, zanedbáváme odpočinek, zůstáváme v nevhodném zaměstnání i společnosti a naše zábava, odreagování a uvolnění se neobejde bez vysedávání u obrazovky, toxických látek, nadměrného hluku nebo ponocování. Když už se dostaví upozornění organizmu na to, že něco není v pořádku, umlčíme je povzbuzujícími prostředky, tabletami nebo operacemi a ve svém systematickém sebepoškozování pokračujeme.
Spoléháme se na štěstí, potravinové doplňky, více ovoce a zeleniny, sport, pravidelná vyšetření nebo pokrok v medicíně; od striktně zdravého nás odrazuje představa něčeho nepříliš chutného, drahého a časově náročného spolu s obavou, že přijdeme o zakoušené pocity libosti a úlevy. Tento přístup v nás upevňuje rozšířený názor, že hlavní podíl na vzniku a rozvoji civilizačních chorob mají geny, stres, vyšší věk a znečištění přírody.
Teprve po zohlednění hodnocení z dlouhodobého hlediska, od individuálních srovnání až po obsáhlé statistiky z prestižních recenzovaných lékařských časopisů, zjistíme, že rychlá, pohodlná i kompromisní řešení naši aktuální situaci pouze postupně zhoršují. Zpátečnictví, touha po moci a finanční zájmy, které udržují neinformovanost o možnosti předcházet velké části starostí, trápení, bolesti a utrpení proveditelnou změnou našich rutinních návyků, mají na svědomí miliony zbytečných osobních i rodinných tragédií.
Konvence, kterými se řídíme, bezpochyby značně usnadňují naše rozhodování. Jejich úspěšnost ale často stojí na schopnosti převládajícího, přirozených sklonů, marketingových strategií, nepodložených mínění titulovaných odborníků nebo dezinterpretací údajů z vědeckých studií odpoutat pozornost od toho, co a za jakou cenu s nimi získáváme. A tak, pokud nám jde o kvalitu života, nezbývá než se učit rozeznat, co je opravdu prospěšné.