Výrobky spotřební elektroniky spadají do kategorie hi-fi neprávem. Pokud by totiž opravdu byly zdrojem věrné reprodukce, museli bychom uvěřit, že hudba je nudná záležitost, která dokáže spolehlivě přivodit pouze nezájem a bolest hlavy, a která se proto hodí jen jako kulisa k nějaké činnosti. Jejich ve skutečnosti velmi nešetrné zacházení se záznamem uloženým např. na kompaktním disku má pro nás nezanedbatelné důsledky.
Vezměme si vystoupení v koncertních sálech s výbornou akustikou, kde se nepoužívá žádná ozvučovací technika. Hudba, jejíž účinek těží z výkonu a souhry interpretů, úrovně hraného díla a v neposlední řadě také z krásy lidského hlasu a zvuku akustických nástrojů, si zde několik hodin udrží naprosté soustředění posluchače. Zážitek bývá mimořádný natolik, že lidé jsou ochotni platit za jeho zprostředkování v domácích podmínkách i miliónové částky.
Od reprodukčního zařízení to vyžaduje mj. schopnost věrného zachycení barev a těla nástrojů, zobrazení jemných detailů a možnost prostorové lokalizace. Ty, se kterými se setkáváme nejčastěji, v tomto ohledu ale zcela selhávají. Jejich podání má s originálem společného asi tolik jako vzácný obraz s jeho barevně nevydařenou fotografií ve velmi malém rozlišení.
Osobní přehrávače, věže nebo koncertní reprosoustavy sice umějí vytvořit při práci, tanci nebo v davu podmanivou atmosféru. Jejím základním předpokladem je ale právě sloučení různých vjemů z několika aktivit. Když se zaměříme výhradně na hudbu, vytratí se a poslech, který kvůli velkému zkreslení zvuku začneme vnímat jako nezáživný a únavný, najednou nemá čím zaujmout.
Je proto zřejmé, že deformující reprodukce zvýhodňuje pojetí zábavy, rezignující na jakýkoliv hlubší rozměr. Její negativa nejsou rozhodující u líbivých a energických skladeb, kterým nevěnujeme přílišnou pozornost. Jenže náročnější žánry, určené pro trpělivý a soustředěný poslech, obírají o to nejpodstatnější.
Teprve high-endové sestavy umožňují poznat hudbu v její neochuzené, plnohodnotné podobě a svobodně si vybrat to, co je nám blízké. Obětování nemalého množství času a úsilí pro vydělání peněz potřebných k jejich získání tak vypovídá zejména o našem vztahu k tomuto umění, které mezi ostatními vyniká intenzitou i komplexností svého působení na člověka. "Bez hudby život byl by omylem", napsal Nietzsche. Stejný omyl je ale i její poslech bez kvalitní aparatury.