Vlastní vkus

Rozmanitost a různorodost lidského vnímání hudby svádí k umísťování těžiště jejího hodnocení do oblasti emocí. Přitažlivost takového postupu spočívá v tom, že bez ohledu na nadání a vynaložené úsilí na sebevzdělávání dává našemu názoru stejnou váhu jako všem ostatním a pocity libosti (příp. nelibosti), které při poslechu zakoušíme, se stávají jak jediným relevantním měřítkem, tak i výrazem svobodné volby a osobní jedinečnosti.

Výchozí předpoklad, že hudba by měla především přinášet každému radost a dobrou náladu, je jistě opodstatněný. Bez silných prožitků jsou i ta nejprůkaznější muzikologická pojednání o významnosti uznávaných umělců jen prázdnými slovy; a zájem o tzv. vysokou kulturu spojenou s velkou prestiží, kterou má v horních společenských vrstvách, snobstvím a nedůstojnou přetvářkou. Jenže naše skutečné postoje neodrážejí vždy a za všech okolností.

Zvuk laciné elektroniky, který nám mnoho let připadal přijatelný a dostačující, je po navyknutí na věrnou reprodukci nepříjemný a obtěžující. Také interpreti, kteří bývají hráni v komerčně zaměřených médiích a oslňují skvělými show ve vyprodaných stadionech, vyvolávají po nějaké době strávené se sofistikovanějšími alternativami odlišné dojmy. Pokud proto chceme zajistit naší emoční odezvě stálost, abychom se na ni mohli spolehnout, je nutné se důkladněji obeznámit s celým hudebním spektrem.

Nekomplikované skladby středního proudu, které se pořád dokola ozývají z rádií na pracovištích, v supermarketech, dopravních prostředcích atd., mívají značný náskok. U jiných, málo frekventovaných okrajových žánrů, jakými jsou např. metal, blues, jazz nebo klasika, trvá déle, než se naučíme vidět a ocenit jejich přednosti, a zbavíme se s nimi spojované nudy nebo odporu. Až potom, s porozuměním pro jednotlivé styly, můžeme poznat, co nejlépe vyhovuje našemu založení.

Ztotožnění s pozitivními pocity bez kompetentního posouzení skladatelova záměru tedy svědčí více než o individuálnosti o omezeném rozhledu a nedostatku zkušeností, vědomostí a pochopení. Pro vlastní vkus, který za něco stojí, je potřeba mít otevřenou mysl, leccos nastudovat a pravidelně po troškách přidávat na seznam pouštěných titulů zásadní díla hudební historie i současnosti, i když zpočátku znějí cize a neposkytují žádné uspokojení.

« předchozí | další »

© 2010 - 2018 Inklinace.cz | Obsah, design a zdrojový kód: Petr Janošek | Kontakt: petr.janosek@inklinace.cz