Inklinace.cz | stránky o klasické hudbě a filozofii

Víra jako předsudek

Při poznávání světa si s exaktními údaji nevystačíme. To, že musíme také sbírat zkušenosti, odhadovat, zohledňovat širší souvislosti, hodnotit, brát v úvahu neznámé a nevysvětlené a počítat s nevyhnutelnými omyly, ale ještě není důvod, abychom měli hlavu otevřenou až příliš a dali na pouhé zdání. Tvrzení, která jsou nepodložená, odporují faktům nebo je nelze spolehlivě ověřit, totiž bezpochyby nejsou nejlepší dostupnou evidencí.

Povrchnost vědomostí člověka jako jednotlivce v ničem nebrání normálnímu životu v současné společnosti. Pro hledání odpovědí v některém z technických, přírodovědných nebo humanitních oborů míváme jinou motivaci. Jestliže se něčemu věnujeme důkladněji, je to kvůli zaměstnání, osobním zájmům, obhajování názorů v diskuzích nebo praktickým záležitostem (nadváze, zdravotním komplikacím, sportovní výkonnosti, koupi auta, stavbě domu, finančnímu investování atd.).

Samostatné, poctivé studium obnáší počáteční pocity frustrace z nezvládané náročnosti, zklamání z objevování vlastních limitů a nepříjemné střízlivění z komfortních iluzí. Pohodlnější je sáhnout po snadno přístupných výkladech, které rozvíjejí zakořeněné předsudky a vedou i se zanedbatelnými znalostmi k přesvědčení o porozumění skutečnosti, vybočení z průměru, svobodě myšlení nebo nezávislosti na systému.

Díky internetu nás dnes jimi žvanilové, lháři, šarlatáni, nevzdělaní amatéři a nekompetentní odborníci zásobují ve velkém. Špatně odvedená práce maskovaná sebevědomou, populistickou rétorikou, dvojí standardy a ztroskotání na některém z hlavních problémů, které komplexní témata vždy provázejí, jsou zde natolik běžné, že se obecně vyplatí považovat všechno, na co se nepodíváme podrobněji, za nepravdivé.

Odlišování kvalitní žurnalistiky, novinek z oblasti vědy a filozofování od výmyslů, misinformací a prázdných řečí napomáhá kladení správných otázek. Byly nám předloženy jednoznačné, solidní důkazy, které obstojí u každého nestranného soudce? Orientuje se autor textu v relevantní literatuře? Je shrnutí výsledků studie v popularizačním článku výstižné a přesné? Kdo sponzoroval výzkum? Je kritika věcná? Jaké jsou přednosti nového pojetí?

Od profesionálů, pro které je např. archeologie, evoluční biologie, epidemiologie, statistika, astrofyzika, ekonomie, psychologie, religionistika, etika nebo gnozeologie zdrojem obživy, se toho můžeme hodně naučit. Za věhlasnými jmény bývá vzácná kombinace mimořádného talentu a mnohaletého úsilí. Přesto vzhledem k vlivu lidského faktoru je potřeba přistupovat i k jejich závěrům s přiměřeným skepticizmem.

Kvalifikovanost není pro úsudek výhoda nebo jej dokonce zhoršuje v nezanedbatelném množství případů. Konstruktér audio elektroniky uznává jen měření a slepé testy, sociolog umění staví na roveň Brahmse a Red Hot Chili Peppers, ochránce přírody označuje veganství za extremizmus, kardiolog, diabetolog nebo imunolog nedoporučují svým pacientům vyřazení potravin živočišného původu z jídelníčku, historik připouští zásah nadpřirozených sil, politik zavrhuje opatření proti klimatickým změnám.

Když dobré argumenty zůstávají bez odezvy, připomeňme si, na čem záleží. Dlouhodobý celkový dojem z poslechu hi-fi sestavy nepřestane být rozhodující, populární hudba vůči klasické triviální, prase, kráva, ovce, kuře, kachna, husa nebo ryba živá cítící bytost, standardní léčba chronických onemocnění nesrovnatelně méně účinná a bezpečná než čistě rostlinná strava, náboženské převyprávění událostí enormně zaujaté, globální oteplování vážná hrozba.

Smysly i rozum nás pravidelně klamou. Četnost, se kterou se to děje, snížíme jedině odmítáním vágních definic, překrucování slov, dohadů, nezviklatelných předpokladů, nevyvratitelných konceptů, laických zjednodušení, nevhodných metod a odbývání rozporů mezi našimi postoji a jednáním. Rozšířená představa, že s nějakou formou víry překonáme jejich omezení a nalezneme jistotu a moudrost, proto nemá žádné opodstatnění.